ŠKOLNÍ ROZHLEDNA 3

18. září 2012 v 19:35 |  Školní Rozhledny

Kapitola 2: Starší doba kamenná = PALEOLIT (3 miliony let - 10. tisíciletí př.n.l.)

1. Před 5 - 4 miliony let se na Zemi objevil jeden z prvních a nejstarších přímých předchůdců člověka - australopiték (australopithecus africanus). Bylo to v období klimatických změn - došlo k ochlazení podnebí, pralesy začaly ustupovat na úkor savan. Předchůdce člověka byl nucen změnit dosavadní způsob života, jeho postava se začala napřimovat, začal chodit po dvou. Tento tvor se už živil masitou potravou, byl schopen používat náhodné nástroje (kámen, kosti, větve). Výška asi 125 cm, 35 - 45 kg. Jeho naleziště - Jižní a Východní Afrika.
2. 3 - 1 mil. let př. n. l. - homo habilis (člověk zručný). Jde o nejstaršího zástupce rodu homo. Vyráběl již první jednoduché kamenné nástroje - úštěpy. Tělesná stavba byla vzpřímenější, zvětšuje se obsah mozkovny ( 800 cm3 ), v obličeji výrazné nadočnicové oblouky, čelist bez brady. Žil v menších skupinách. Naleziště - V Afrika, Tanzánie.
Homo habilis
3. 2 mil. - 200 tis. př. n. l. - Homo erectus (člověk vzpřímený). Tzv. opočlověk, vzpřímená postava, mohutnější stavba, 160 cm výška, větší obsah mozkovny, v obličeji stále nadočnicové oblouky a absence brady. Vyráběl kamenné nástroje - pěstní klíny. Uměl používat oheň (ne však vyrobit). Žil v tlupách, lovil společně větší zvířata. Zřejmě již komunikoval pomocí jednoduchých signálů (organizace lovu). Naleziště - Jáva, Čína, Německo.
Homo erectus
4. 400 tis. - 40 tis. př. n. l. - Homo sapiens (člověk rozumný - neandrtálský).
a) Tzv. pračlověk . Jde o nejbližšího příbuzného člověka moderního typu. Měl mohutnou stavbu těla, poněkud nižší - kolem 160 cm, v obličeji mohutné nadočnicové oblouky, ubíhající brada. Postava vzpřímená, poněkud delší končetiny, jiné držení hlavy, mozkovna cca 1000 - 1600 cm3. Žil v tzv. době ledové, ve velmi drsných podmínkách, v Evropě byla tehdy fauna a flóra sibiřského typu, teploty asi o 12 stupňů nižší - průměrná teplota tedy pod bodem mrazu.
Pračlověk - člověk neandrtálský
b) V tlupách obýval jeskynní prostory nebo stavěl příležitostné chatrče. Uměl si zhotovit oděv a uměl rozdělat oheň. Dorozumíval se již lépe, uměl zorganizovat lov velké zvěře (mamuti, srstnatí nosorožci, sobi, medvědi ...). Jeho nástroje byly již specializovanější (nože, škrabadla, oštěpy, hroty). Zpracovává kámen, dřevo, kůži. Zajímavost - už pohřbívá mrtvé.
c) Naleziště - Německo, Asie, Afrika, u nás - jeskyně Šipka u Štramberka, jeskyně Kůlna v Moravském krasu, na Slovensku - Gánovce u Popradu.
5. 40 - 10 tis. př. n. l. - Homo sapiens sapiens (člověk rozumný).
Homo sapiens sapiens
a) Jde o člověka dnešního typu . Stavbou těla se nelišil od nás. Byl mohutné, atletické postavy (170 - 180 cm). Lebka - dlouhá a velká, klenuté čelo bez nadočnicových oblouků, široký obličej, brada vysunutá. Mluví souvislou řečí. Tento typ vytlačil souběžně žijící neandrtálce. Vyrábí specializované nástroje z kamene, dřeva , paroží, kostí (oštěpy, luky a šípy, harpuny, jehly, vrtáky, škrabadla, drásadla, hroty...). Zhotovuje si oděvy z kůží.
b) Člověk žije v tlupách uspořádaných na rodovém principu (pokrevní příbuznosti), společně loví velká zvířata ("lovci mamutů"). Vzniká přirozená dělba práce mezi mužem a ženou (muž loví a žena pečuje o děti, připravuje pokrmy, sbírá plodiny). Rozvíjí se rodová společnost = rovnost všech členů, rovné dělení kořisti, společný majetek, vzájemná závislost.
c) Člověk si začíná stavět polozahloubená obydlí z kůlů a kůží pro 20 osob. Protože kočuje za potravou, buduje si pouze sezónní sídliště.
d) Před 35 tisíci lety se objevují počátky umění - jeskynní malby zvířat, spjaté s loveckou magií (např. Altamira ve Španělsku), sošky zvířat, sošky žen - matek (tzv. venuše) se zdůrazněnými atributy ženství, dále šperky a ozdoby.
e) Postupně se vytváří náboženské cítění - z původní magie, asi z důvodů pocitu bezmoci a potřeby vysvětlit přírodní jevy. Objevuje se víra v nadpřirozené bytosti ovládající svět a lidé usilují o získání jejich přízně pomocí obětí. Výrazem úcty bylo i pohřbívání zemřelých - ve skrčené poloze a vysypání hrobů červenou hlinkou (symbol krve ?), v hrobu milodary, jídlo na cestu do záhrobí. Z toho plyne víra v posmrtný život.
f) Nálezy - J a V Afrika, Francie, Španělsko. U nás - Přezletice u Prahy, Dolní Věstonice (tzv. věstonická venuše ), Předmostí u Přerova.



Věstonická Venuše












Kapitola 3: Střední doba kamenná = MEZOLIT (10. - 7. tisíciletí př.n.l.)

1. Jde o přechodné období v dějinách pravěku. Bylo charakteristické oteplením podnebí, ústupem ledovců, ukončením doby ledové. Oteplení mělo za následek tání ledovců, zvýšila se hladina moří a oceánů. Zde bychom snad mohli vidět počátek mýtů o potopě světa (například hladina tehdejšího Černého a Středozemního sladkovodního jezera (!) se zvýšila v důsledku přitékání slané vody o asi 150 metrů!!). S oteplením souviselo vyhynutí chladnomilných druhů (například mamutů, srstnatých nosorožců).
2. Člověk se živí stále lovem, rybolovem. Začíná však už s domestikací (ochočení) původně divokých zvířat (pes, ovce, koza, vepř...). Zpracovává zrna divokých obilovin. Jde o závěrečnou fázi přisvojovacího hospodářství.



Kapitola 5: Doba bronzová (10. - 7. tisíciletí př.n.l.)

1. Je to zlom v dějinách pravěku - člověk dokáže vyrobit kov tavením. Bronz = slitina mědi a cínu, tvrdší než měď, snadno tavitelný. To vede k ulehčení práce. Rozvíjí se hutnictví, hornictví, slévačství, kovotepectví a kovolijectví. Vyrábí se bronzové srpy, kovová rádla, lepší zbraně - meče, přílby a štíty z bronzu. V hrnčířství objeven hrnčířský kruh = dokonalejší keramika, i s glazurou. Počátky sklářství.
2. Řemesla se oddělila od zemědělství = 2. společenská dělba práce. Někteří lidé se mohou specializovat, protože zemědělských produktů je dostatek. Narůstá směna výrobků, vzniká obchod. Narůstá majetková nerovnost, společnost se začíná diferencovat, je složitější. Vyvstává potřeba vyšší organizace společnosti.
3. Rodová společnost se rozpadá. Končí období pravěku.



Kapitola 2: Dějiny Mezopotámie

1. Mezopotámie = meziříčí, jde o oblast dnešního Iráku kolem řek Eufrat a Tigris, které ústí do Perského zálivu. Severní, hornatá část (Asýrie), byla osídlena dříve (8 500 př.n.l.). Jižní, rovinatá Babylonie až kolem 5 000 př.n.l.
Mezopotámie
2. Období sumerských městských států (3 000 - 2 350 př.n.l.)
a) Kolem 4. tisíciletí př. n. l. vytváří původní obyvatelstvo - Sumerové - na jihu oblasti nejstarší města kolem chrámů (města Ur, Uruk, Lagaš, Kiš, Uma, Eridu, Elam, Larsa...). Byla samostatnými státy a ty spolu soupeřily. Města jsou malá. Tehdy největší Uruk měl 435 ha, měl palác a byl obehnán hradbami, které podle nejstarší legendy světa postavil bájný panovník Gilgameš.
b) Po stránce politické vznikla nejdříve jakási primitivní demokracie. Všichni občané rozhodují, volí úředníky. Nejvyšším úředníkem je kněz, sídlí v chrámu a vede chrámové hospodářství = veškeré produkty lidské práce (potraviny, výrobky) se odevzdají chrámu a jsou zpětně přerozdělovány (redistribuční hospodářství). Trh neexistuje. I plat úředníků je v naturáliích.
c) Postupně se státy měnily v despotické monarchie (království ), v čele s vládcem (titul LUGAL), který byl dříve vojenským náčelníkem. Jeho moc byla neomezená. Chrámové hospodaření se změnilo na palácové hospodaření.
d) Kulturní přínos - klínové písmo, které bylo psáno dřevěným hrotem do měkké hlíny, vypálením zůstal text zachován - nejstarší literární památka světa - Epos o Gilgamešovi.
3. Akkadská říše ( 2 340 - 2 198 př.n.l. )
a) Kolem poloviny 3. tisísciletí př.n.l. se do Mezopotámie stěhují polokočovné semitské kmeny. Usadily se a přejaly sumerskou civilizaci a kulturu.
b) 2 340 př.n.l. se zmocnil vlády v městě Kiši semitský úředník Sargon a stal se králem. Hlavním městem učinil Akkad na severu země. Dobyl sumerské městské státy, strhl jejich hradby a vytvořil první centralizovanou říši. Jeho vnuk Narámsín dále toto území rozšířil. Jako první se nechal zbožštit a po smrti se stal ochranným božstvem Akkadu. Poté se však jeho říše rozpadla na jednotlivé městské státy. Ty se počátkem 2. tis.př.n.l. staly kořistí jižní Babylonie a severní Asýrie.
c) Pokračuje palácové hospodaření. Mnoho úředníků, vojáků a písařů (maximum až 5 400!). Palác získává původně svobodnou půdu, a to za náhradu.
4. Starobabylónská říše (asi 1 900 - 1 600 př.n.l.)
Babylónská věž
a) Hegemonem jižní oblasti se stalo město Babylón. Zakladatelem říše byl Chamurappi, autor nejstaršího zákoníku na světě. V něm dělí obyvatele země na 3 skupiny:
- awilum = privilegovaní; horní vrstva - kněží, bohatí;­ za jejich poškození (zranění) platily přísné tresty (princip oko za oko)
- muškénum = neprivilegovaní; svobodní obyvatel, nemajetní a držitelé královských přídělů (vojáci, zemědělci, řemeslníci a úředníci ), za jejich poškození se platila pokuta
- otroci = nesvobodní; otrok mohl být koupen, zděděn, získán ze zajatců, měli vypálené otrocké značky, byli přísně trestáni za přestupky, ale mohli vlastnit majetek, svědčit u soudu a ženit se se svobodnými ženami.
b) Říše zanikla po vpádu severních Chetitů .

5. Staroasyrská říše (20. - 18. století př.n.l.). Stát vzniká na horním toku Tigridu kolem města Aššur. Asyřané byli dobří řemeslníci a obchodníci. Soupeřili s Babylonií a okolními státy. Nakonec byla říše dobyta a porobena.
6. Období středoasyrské a středobabylónské říše ( 1 500 - 1 000 př.n.l.). Oba státy jsou v této době pod cizí nadvládou, tehdy soupeří především mocní Chetité s Egyptem. Po oslabení obou soupeřů se Asýrie sjednotila a ovládla Babylón ve 13. stol.př.n.l. - panovník Tiglatpilesar I. rozšířil území až do Sýrie s fénickými městy. Postavil řadu staveb, vydal zákoník regulující život paláce a harému, řešil právo a postavení žen (např. přísné tresty za potrat, nevěru, svedení ). Žena je absolutně podřízena muži.
7. Novoasyrská říše (10. - 7. století př.n.l.)
a) Jde o období největšího rozmachu říše. Nesmírně krutá expanze do okolí.
b) Někteří panovníci:
- Tiglatpilesar III. (746 - 727) - ovládl Babylón, Sýrii. Říši rozdělil na menší provincie v čele s guvernéry, které často střídal. Vybudoval silnice a poštu. Ze zajatců vybudoval stálé vojsko - jeho základem byla pěchota (štít, luk, kopí ,železný meč), elitou pak jezdectvo a vozatajstvo.
- Sargon II. - dobyl židovské království (722 př.n.l.) a deportoval Židy do Asýrie (tzv.asyrské zajetí)
- Sinacherib - založil nové hlavní město Ninive z bohatství naloupeného v Babylónu 689 př.n.l. Bylo velmi zdobené, zbudované podle plánu, široké ulice, parky, ZOO, vodovod s pitnou vodou.
- Assarhadon - připojil v 7.stol. př.n.l. Egypt = největší rozmach říše, ale není jednotná a začíná se rozpadat
- Aššurbanipal - rozpad říše
c) 612 př.n.l. Ninive dobyto Babylonií = konec říše asyrské.
8. Novobabylónská říše (625 - 539 př.n.l.)
a) 625 př.n.l. vyhnáni Asyřané. Vzniká mocný stát. Dobyl Asýrii, Sýrii i Palestinu.
b) Nabukadnezar II. (biblický Nabuchodonozor) roku 587 př.n.l. dobyl Jeruzalém a opět deportoval Židy do Babylónu (= tzv.babylónské zajetí), zničil jeruzalémský chrám. Babylón byl přestavěn, trojí hradby = pověst nedobytnosti, barevné cihly, visuté zahrady královny Semiramis - jeden z divů světa. Chrám boha Marduka s "babylónskou věží", což byl 70 m vysoký zikkurat.
c) Říše zanikla roku 539 př.n.l. - bez boje obsazena Persií.
9. Přínos mezopotamské civilizace
a) Zemědělství - systém zavlažování - budování záchytných nádrží, které uchovávaly vodu z období dešťů pro období sucha. Zápřah dobytka do rádla.
b) Řemesla - zpracování většiny kovů (železo až později) - hlavně měď a bronz. Hrnčířský kruh. V textilní výrobě převažuje vlnařství.
c) Stavitelství - plánovité stavitelství, cihly, malta, jako pojivo i asfalt, znalost klenby. V monumentálním stavitelství - zikkuraty - stupňovité věže k náboženským a astronomickým účelům.
d) Doprava - vynález kola a vozu.
e) Písmo - klínové.
Klínové písmo
f) Věda - v matematice šedesátková soustava. Znalost velké a malé násobilky, druhé i třetí mocniny, znalost rovnic. V astronomii - kalendář = rok má 356 měsíčních dnů, proto přestupný měsíc, den a noc má 24 hodin. Náboženství - polyteismus. Např. bohové Sín, Marduk, Ištar. Člověk byl stvořen z hlíny, aby sloužil bohům.
g) Kultura - nejstarší literární památka Epos o Gilgamešovi.


Kapitola 3: Dějiny Egypta

1. Obecné předpoklady:
a) Řeka Nil (1000 km) - ústí do Středozemního moře, kolem něj pouště. Teplé suché podnebí. V dobách ledových zde převládaly doby dešťů = místo pouště byla zelená savana plná zvěře, tato doba skončila v polovině 3. tisíciletí př.n.l. Nil se každoročně v důsledku tání v Etiopii pravidelně rozvodňoval a záplavy přinášely kromě vláhy i očekávané úrodné bahno. Probíhaly od pol.července do pol.listopadu, po opadnutí vody se půda obdělávala, osila a poté následovala sklizeň. Za Staré říše se využívaly ještě přirozené záplavy (bez zavlažování)
Egypt
b) Zemědělství sem přišlo asi z Předního východu (Palestina) nebo z Chartůmu. Nilská oblast byla pod vlivem Mezopotámie. Budování systémů kanálů pro odvodňování a zavlažování bylo dosti složité a nutnost koordinace prací na rozsáhlém území si vynutilo vznik státu.
c) Vznikají dvě civilizační centra: Horní a Dolní Egypt (znalost měd )

2. Sjednocení Egypta (31. - 27. století př.n.l.)
a) Podle legendy sjednotil území panovník Meni. Hlavní město - Memfis (Mennofer)
b) Společenská pyramida:
- v čele státu - faraon = božské vtělení boha Hóra, jeho moc neomezená (despota), nejvyšší soudce a velitel vojska, neomezený pán všeho a všech (půdy, lidí, Nilu). Zprvu vybíral daně sám, postupně roste úřednictvo. (měl několik jmen: 1 - Hór, 2 - obě paní - bohyně Kobra a Supice, 3 - nisut - bitej, 4 - Zlatý Hór a syn Reův ). Po smrti se stával automaticky bohem, jeho tělo bylo balzamováno a pohřbeno v hrobce z cihel, spolu s ním v nejstarších dobách byli zabiti i služební. Nejstarší pohřebiště v Sakkáře.
- úředníci - Egypt rozdělen na 42 krajů (nomů - v čele nomarchové ), v čele administrativy vezír (pokladna), další důležití úředníci - písaři, stavitelé, správci sýpek ...
- kněží - udržují kult faraona a tradiční polyteismus (asi 2000 bohů - Ra, Amon, Usír, Sobek , Hór)
- vojáci
- řemeslníci a zemědělci
- otroci (patriarchální, těžká práce v lomech - bývalí zajatci)

3. Stará říše (27. - 22. století př.n.l.)
a) Stavba mohutných pyramid. 1. pyramida - stupňovitá - v Sakkáře byla panovníka Džósera, zakladatele Staré říše (60 m vysoká, v podzemí hrobka, její stavitel - Imhotep - byl po smrti zbožštěn!).
b) Největší pyramidy jsou v Gíze (u Káhiry) na okraji pouště (= zde začínala říše mrtvých). Postavili je panovníci Chufev (Cheops), Rachev (Chefrén) a Menkaure. Nejvyšší je Cheopsova - 146 v , 230 x 230 základna, 23 000 000 kamenných kvádrů každý o hmotnosti 2,5 t. Dodnes je záhadou její stavba (neexistence kladky, kola,omezený prostor neumožňoval využití dobytka a nakonec se zde žádný pohřeb nekonal!!), doba stavby asi 23 let. Sfinga byla bytostí s tělem lva a hlavou lidskou, hlavou panovníka Racheva.
c) Rozšiřuje se zemědělství, lepší opracování kovů, písemnictví. Říše podniká výboje na jih, do Núbie.
d) Nakonec se říše rozpadá. Příčiny : panovník daruje půdu kněžím, úředníkům a šlechtě, proto ztrácí vliv a moc. Roste vliv byrokracie. Panovník vyčerpal své zdroje budováním nákladných hrobek. Dokonce i vezíři si budují nákladné hrobky, osamostatňují se, upadá centrální moc. V souvislosti se změnou klimatu - konec dešťů ,velké sucho = hladomor - dochází k otřesení víry lidu v panovníka jako boha a nastaly bouře, chaos a zmatek.

4. První přechodné období (22. - 20. století př.n.l.) - zmatky, hladomor, rabování, chudina se bouří

5. Střední říše (21. - 18. století př.n.l.)
a) Opět sjednocení říše - Mentuhotep II.. Nové hlavní město Véset (Théby). Obnoven obchod (s Krétou, Přední Asií, Puntem - Somálskem), centralizace státu. Zavedeno umělé zavlažování, více půdy a budování nových sídlišť i mimo údolí Nilu - oázy.
b) Panovníci budují menší hrobky (často základem skála), omezují moc nomarchů, spíše oporu hledají u středních vrstev. Nomy centrálně řízeny vezírem. Faraon Senvosret III. nechal prokopat 1.nilskou peřej ve skále.
c) Literatura - pohádky, povídka o Sinuhetovi, chvalozpěv na Nil, Nefertejovo proroctví, odborné texty - lékařství, matematika.
d) V náboženství obliba boha Amona, boha stvořitele Ptaha, krokodýlího boha Sobeka a hadí bohyně Reneuty. Víra v Usírovo království mrtvých v městě Abydu.

6. Druhé přechodné období (18. - 16. století př.n.l. )
a) Moc faraonů se opět zmenšila, osamostatnění vezírů - už 2 (pro Horní a Dolní Egypt). Pronikání kočovných Semitů, rozpad říše, panovník jen v Horním Egyptě.
b) V polovina 17. století př.n.l. vpád kočovných Hyksósů (fénicko - palestinská kultura). Ovládli deltu Nilu, přivezli novinky - válečné vozy, lepší luky, bronzové meče, šavle, sekery, vodorovný tkalcovský stav, hrnčířský kruh. Nakonec byli vypuzeni faraonem Ahmosem.

7. Nová říše (16. - 11. století př.n.l.)
a) Opět sjednocení, upevnění moci faraona. Obnoveno hl.město Véset. Faraoni si staví nové posmrtné hrobky v Údolí králů (založeno Amenhotepem I.). Sepsána Kniha mrtvých (= příručka "správného chování" věřícího u posmrtného soudu, aby se pak mohl stát sám bohem Usírem).
b) Egypt vede války (17x) za dobytí nových území, největší rozsah zaznamenal za faraona Thutmose III. (ovládl část Přední Asie - Palestinu a Sýrii, na jihu ke 4.peřeji). Zajímavost - před ním vládla královna Hatšepsut, zobrazovaná jako muž ( zádušní chrám ).
c) Achnaton (původně Amenhotep IV.) (*1376 - +1347 př.n.l.) se pokusil o náboženskou reformu, chtěl zrušit mnohobožství, zavedl kult jediného boha (= monoteismus) Atona (bůh Slunce) a zavrhl Amona. Založil nové centrum říše Achetaton, napsal Chvalozpěv na Atona. Pokusil se hovorovou egyptštinu povýšit na spisovnou. Jeho reformy vyvolaly prudký odpor, zejména Amonových kněží, a po jeho smrti se vše vrátilo nazpět. (Pozn. - pěkný příběh o této době napsal finský spisovatel Mika Waltari - Egypťan Sinuhet, doporučuji.)
d) Nástupce Achnatona byl jeho syn Tutanchamon (v dětství se jmenoval Tutanchaton). Matkou Tutanchamona byla Achnatonova vlastní sestra a vedlejší manželka (pravděpodobně nejstarší Satamon), s ženou Nefertiti měl totiž pouze dcery.
Aby Tutanchamon obhájil svůj nárok na trůn, vzal si za ženu svou sestru Anchesenpaaton (dceru Nefertiti a Achnatona). Vládl pravděpodobně 10 let, od devíti do devatenácti, kdy zemřel. Reformy zrušil. Ne příliš významný panovník, proslaven je především nálezem jeho velmi zachovalé nevykradené hrobky (v roce 1922).
e) Dynastie Ramessovců - Ramesse II. - vládl 66 let, velký panovník. Válčil s Chetity (panovník Muvatalliš), 1285 př.n.l. nerozhodná bitva u Kadeše (Sýrie). Poté oba nepřátelé uzavřeli mír a smlouvu o spojenectví, neútočení, o vydávání politických uprchlíků a o hranici = nejstarší mírový dokument na světě! Muvatalliš pak navštívil Egypt a požádal o lékaře, který by mu vyléčil jeho oční chorobu a také vyléčil sestřinu neplodnost. Ramesse si na oplátku vzal za ženu chetitskou princeznu (ovšem jako vedlejší, měl 2 hlavní, egyptské ). Smlouva nebyla nikdy porušena! Za léta míru pak budoval ohromné stavby a obří kolosální sochy v Karnaku, Luxoru, Abú Simbelu a jeho hrobku - Ramesseum. Mírovou smlouvu dodržoval i jeho následovník. Měl prý 90 dětí.
f) Konec 13. století vpád "mořských národů" a Libyjců, postupně byli poraženi a naturalizovali se.
g) Od 12. století př.n.l. slábne moc panovníků, roste vliv kněží - dokonce vlastní dynastie, korupce úředníků. Zajímavost: 1156 př.n.l. se konala první, úspěšná stávka dělníků.

8. Pozdní doba (11. - 4. století př.n.l.)
a) Probíhá postupný úpadek říše, země se uzavřela před světem,omezený kontakt s Palestinou, "zakonzervování" kultury, zvyků.
b) Roste vliv cizích dynastií - libyjská a núbijská. V 7. století př.n.l. asyrská okupace (viz. novoasyrská říše - Assarhadon).
c) Poslední, významější pokus o oživení slávy za tzv. sajské dynastie (6. století př.n.l.). Pokus o ovládnutí Sýrie skončil porážkou Babylonií. Proto snaha o modernizaci země podle řeckých vzorů - loďstvo, řečtí žoldnéři. Féničané ve službách Egypta obepluli Afriku. Řekové se usazují v Egyptě. Podpora Řeků proti Peršanům.
d) Konec samostatnosti Egypta - 525 př.n.l. perská okupace. Osvobozen (lépe dobyt) Alexandrem Makedonským 332 př.n.l. Pak dynastie Ptolemaiovců - zavedli 2. sklizeň, centrem vědy Alexandrie.
e) 30 př.n.l. římská okupace - žádná autonomie. Pak křesťanství a Byzanc.

9. Přínos egyptské civilizace
a) Písmo - trojí :
- hieroglyfické - obrázkové, velmi složité, uměli pouze písaři (pouze souhláskové)
- hieratické - posvátné, kněžské
- démotické - lidové (ne pro náboženské účely)
- psalo se na svitky papyru třtinovým perem nebo štětečkem nebo se rylo do kamene
b) Literatura - viz.výše
c) Zemědělství - viz výše
d) Řemesla - počátky sklářství, užití glazury
e) Stavitelství - stavby mohutných komplexů - pyramidy, zádušní chrámy, paláce. Materiál - převažuje kámen, cihly. Plány staveb. Blíže viz.úvod.
f) Umění - sochy faraonů v nadživotní velikosti, strnulá gesta. Malby neznají perspektivu, schematické zobrazení postav: hlava a končetiny z profilu, tělo a oči zepředu.
g) Věda:
- matematika - desetinná soustava, znalost zlomků, geometrie (obsahy , objemy)
- astronomie - sluneční kalendář podle záplav (určuje hvězda Sírius) = 360 dnů po 3 dekádách (záplavy, vegetace, žně)
- lékařství - díky mumifikaci vynikající úroveň znalostí anatomie, specializace oborů (oční, zubní, chirurgie), učebnice s popisy chrob a s recepty. Mumifikace se prováděla z důvodu víry v posmrtný život - duše žije pouze při zachování těla, do nějž se po čase vrátí. Imhotep.



Sfinga












Kapitola 4: Dějiny Chetitů

1. Chetité žili v oblasti Malé Asie (dnešní Turecko), zde nejsou větší toky, převažují hory, málo úrodné půdy, proto hlavně chov dobytka. Zemědělství sem proniká z Mezopotámie. Dříve byla oblast více zalesněna a obsahovala méně soli než dnes. Velké bohatství kovů (zlato, měď i železo). Obyvatelé vynikli v řemeslech i obchodu (s Asýrií, Fénicií).
Starověký blízký východ
2. Jejich jazyk rozluštil český lingvista Bedřich Hrozný, jednalo se o jazyk indoevropský.
3. Starochetitské období (17. - 15. stol.př.n.l.)
a) Vzniká stát, hlavní město Chattušaš. Expanze do Mezopotámie. Panovník Muršiliš obsadil Sýrii a dobyl Babylón (x Chamurappi). Za jeho nástupců spory, ztráta dobytých území, nájezdy kočovných Kašků.
Chattutaš
b) Obyvatelstvo se dělilo jen na svobodné (vládnoucí vrstva, bohatí i prostí obyvatelé, byli pod právní ochranou a trestáni byli jen pokutami) a nesvobodné (= otroci a lidé závislí na paláci nebo chrámu, tito však mohli mít majetek, brát si svobodné, trestáni byli zohavením). Rodina je patriarchální, žena podřízena muži, děti mohl otec prodat.
4. Novochetitské období (15. století - 1200 př.n.l.)
a) Nový rozmach. Dobyvačné války proti sousedům. Zahájil panovník Šuppiluliumaš I. - využil oslabení Egypta (zmatky za vlády Achnatona) a dobyl Sýrii. Zajímavost - Chetité přivlékali tolik zajatců, že jimi byli nakonec početně převýšeni.
b) Panovník Muvatalliš bojoval proti Egyptu, bitva u Kadeše 1285 př.n.l. s egyptským Ramsesem II. = nerozhodně, rovnováha sil (viz.také předchozí učivo Egypt : Nová říše, Ramesse II.). Mírovou smlouvu podepsal jeho následovník a mladší bratr Chattušiliš II. Chetité dostali v rámci mírové smlouvy obilí, protože v říši byl hladomor.
c) Kolem roku 1200 př.n.l. říše náhle zaniká, vyvrácena útokem "mořských národů".
5. Přínos chetitské civilizace
a) Převzala hodně vlivů z Mezopotámie: klínové písmo, literaturu. Některé jevy ukazují i na vliv Kréty (kult býka, palácový labyrint).
b) Náboženství - polyteismus
c) Stavitelství - vyniklo mohutné opevnění města Chattušaš a velký palác s labyrintem místností
6. Další národy žijící na území Malé Asie:
a) Frygové - vlastní stát v polovina 8. století př.n.l. Z řecké mytologie znám král Midás (oslí uši). Hlavní město Gordion, zánik počátkem 7. století př.n.l. (vpád kočovníků).
b) Lýdové - 7.-6. století př.n.l., západ Malé Asie, vznik po pádu Frýgie, hlavní město Sardy, boj proti Persii - porážka 547 př.n.l. (posl. král Kroisos).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama